Ingmar Bergman: Sedmá pečeť

Švédský klenot z roku 1957. Svým příběhem a obrazy se zapsal do dějin kinematografie. Švédský rytíř Block se vrací domů z křížové výpravy a na této cestě ho doprovází jeho panoš Jöns. Během putování zpustošenou krajinou, zasaženou morovou ránou, se střetávají se Smrtí. Přišla si pro rytíře, ten chce ale odchod oddálit, a tak se smrtí pouští do šachové partie. Odehrává se mezi nimi souboj o život a o odpovědi na otázky, které mladý rytíř hledá. Probíhá jakási další cesta rytíře Blocka – tentokrát za vírou. Při této rytířově pouti autor nabízí také hlubší pohled do středověké společnosti a do toho, jakým způsobem se vyrovnávala se smrtí. Lidé pod tlakem strachu z moru jednají často instinktivně, jako by se řídili jen svými nejnižšími pudy. Někdo krade, smilní a snaží se si před smrtí udělat ze života ráj na zemi. Jiní zase konají pokání, mučí se navzájem a chytají domnělé ďábly a také se modlí k Bohu a přesvědčují všechny okolo, aby činili totéž. Zaznívá tu kritika církve, upalování čarodějnic. Ke křesťanskému náboženství autor odkazuje již samotným názvem i úvodním prologem, který je biblickou citací. Jako by nás Bergman zval na putování svou vlastní myslí spolu se všemi myšlenkami, které řeší. Co je smyslem? V co mám věřit? Co je dobro, co je zlo? Co když si pro mne zítra přijde Smrt? Klade základní existencialistické otázky, vztahující se k samotnému bytí.

Debora Macíková